Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Obnova nádraží v Ústí nad Orlicí
Velešíková, Karolína ; Svoboda, Lukáš (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce) ; Daněk, Lukáš (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce byla obnova nádraží v Ústí nad Orlicí. Náplní byla Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provedení stavby podle architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG34- Ateliér architektonické tvorby v zimním semestru. Stavba se nachází na okraji města Ústí nad Orlicí, nedaleko obce Kerhatic. V blízkosti protéká Tichá Orlice a na severní straně od budovy se terén zvedá do strmého zalesněného kopce. Stanice vznikla roku 1874. Z prostorových důvodů byla budova umístěna mezi dvě skupiny kolejí. Momentální přístup k budově je možný pouze podchody nebo po příjezdové komunikaci pro hasiče z ulice Nádražní. Vzhledem k výstavbě nové nádražní budovy, podchodů k nástupištím a jejich opravě, došlo k vyřazení funkce staré nádražní budovy, kterou chtěly České dráhy zbourat, budovu se však podařilo zachránit a byla vyhlášena kulturní památkou. Hlavní myšlenkou bylo navrhnout vhodné řešení pro využití staré budovy a zachovat její původní vzhled z doby výstavby roku 1874. Znovu zavedení restaurace v jednopodlažním objektu. Vytvoření bytových prostorů pro správce budovy, zajištění přechodného bydlení pro cestovatele, umístění zajímavostí o historii budovy a napojení budovy na naučnou stezku, případné multifunkční prostory například pro workshop, kanceláře a malý obchod. Dále se také počítá s nájemními prostory pro kadeřnictví a kosmetiku. Zadáním bylo také řešení prostoru vedle objektu, který není udržován. Proto zde byla navržena parková úprava, která slouží cestujícím jako odpočinková zóna, pro děti jako zábava. Úprava je abstrakcí zvukové křivky jedoucího vlaku.
Obnova nádraží v Ústí nad Orlicí
Velešíková, Karolína ; Svoboda, Lukáš (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce) ; Daněk, Lukáš (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce byla obnova nádraží v Ústí nad Orlicí. Náplní byla Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provedení stavby podle architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG34- Ateliér architektonické tvorby v zimním semestru. Stavba se nachází na okraji města Ústí nad Orlicí, nedaleko obce Kerhatic. V blízkosti protéká Tichá Orlice a na severní straně od budovy se terén zvedá do strmého zalesněného kopce. Stanice vznikla roku 1874. Z prostorových důvodů byla budova umístěna mezi dvě skupiny kolejí. Momentální přístup k budově je možný pouze podchody nebo po příjezdové komunikaci pro hasiče z ulice Nádražní. Vzhledem k výstavbě nové nádražní budovy, podchodů k nástupištím a jejich opravě, došlo k vyřazení funkce staré nádražní budovy, kterou chtěly České dráhy zbourat, budovu se však podařilo zachránit a byla vyhlášena kulturní památkou. Hlavní myšlenkou bylo navrhnout vhodné řešení pro využití staré budovy a zachovat její původní vzhled z doby výstavby roku 1874. Znovu zavedení restaurace v jednopodlažním objektu. Vytvoření bytových prostorů pro správce budovy, zajištění přechodného bydlení pro cestovatele, umístění zajímavostí o historii budovy a napojení budovy na naučnou stezku, případné multifunkční prostory například pro workshop, kanceláře a malý obchod. Dále se také počítá s nájemními prostory pro kadeřnictví a kosmetiku. Zadáním bylo také řešení prostoru vedle objektu, který není udržován. Proto zde byla navržena parková úprava, která slouží cestujícím jako odpočinková zóna, pro děti jako zábava. Úprava je abstrakcí zvukové křivky jedoucího vlaku.
Biotopy vázané na migrační koridor údolí Tiché Orlice
Rejzek, Tomáš ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Mezi nejzávažnější vývojové změny vegetačního krytu bezesporu náleží expanze a invaze rostlin. Ikdyž jejich iniciátorem je sám člověk, probíhají nadále spontánně a nezadržitelně. Tato práce se zaměřuje na sudium průběhu těchto jevů podél řeky Tiché Orlice. Snaží se postihnout současný nebo budoucí dopad na domácí biotu a míru jejího ovlivnění. Zkoumá vliv dvou hlavních migračních cest exotických druhů - železničního koridoru a řeky. Na vzájemných interakcích vybraných ekologických skupin druhů /druhy expanzivní, neofyty, efemeroidy/ prezentuje možné kvalitativní a kvantitativní změny rostlinné složky přirozených biocenóz. Diplomová práce je zároveň podrobnou vegetační studií vytyčeného úseku řeky. Upozorňuje na fytocenózy zvláště významné svým plošným rozsahem nebo vzácností výskytu. Klasifikaci rostlinných společenstev provádí na podkladě nového národního přehledu vegetace. Ověřuje tím možnost jeho využití k podrobné interpretaci vegetační skladby na úrovni menšího výseku krajiny. klíčová slova: řeka, Tichá Orlice, vegetace, říční niva, říční krajina, invaze, expanze, neofyty, mokřady, aluviální louky, psárkové louky, olšiny, krajinná ekologie, klasifikace vegetace, botanika, fytocenologie, syntaxon
Hodnocení stavu životního prostředí: Monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích: Pilotní studie
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Praha ; Suchánek, Miloslav ; Hajšlová, Jana ; Volka, Karel
Jsou obsaženy 4 analytické studie: D.7 Zhodnocení incidence environmentálních estrogenů ve Vltavě a Labi ve vztahu k biologickým efektům na biotu - zatížení vodního ekosystému (řeky Vltavy, Labe a Tiché Orlice) persistentními chlorovanými xenobiotiky s estrogenní aktivitou, D.8 Aplikace techniky LC/MS pro sledování vlivu prioritních environmentálních kontaminantů na vybrané složky životního prostředí - popis hmotnostně spektrometrické techniky ve spojení s technikou kapalinové chromatometrie, D.9 Vzorkovací pokus s živými biomarkery - testování možnosti využití krve živé zvěře pro účely biomonitoringu, D.10 Hodnocení zátěže ekosystému estery ftalové kyseliny v blízkosti bodového zdroje - validace analytického postupu pro stanovení esterů ftalové kyseliny v tereristické vegetaci využívající k extrakci metodu SFE, aplikace metody SPME pro analýzu vzorků vod, validace metody pro stanovení ftalátů v půdě, kalech sedimentech využívající metodu ASE, vyšetření složek ekosystému na obsah jednotlivých esterů ftalové kyseliny v okolí potenciálního zdroje znečištění, zhodnocení nálezů ftalátů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.